Pro dívku, která čte při baterce, vidí draky v oblacích, nejlépe se cítí ve světech, které nikdy neexistovaly, a ví, že magie je skutečná. Pro dívku, která sní.
Pro tebe.
Máš mě. A dokud neumře poslední hvězda v galaxii, budeš mě mít dál.
Čekal bych na tebe dalších pět set let. Klidně i tisíc. A kdybychom spolu neprožili ani jediný další den…
To čekání stálo za to.
Díky tobě se mi chce žít, Jeřábe. Ne přežívat, ne být, ale žít.
„Nechceš na mě doufám zkoušet to staré ohrané problém není v tobě, ale ve mně, že ne?”
„To ne, je rozhodně v tobě.”
