Většina lidí se v lese bojí, protože věří starým příběhům o vílách, které by jim mohly zmrazit čas v krvi, nebo o čarodějkách, které by jediným zašeptáním uměly rozsypat jejich roky po sněhu.

Muž po mém boku je mým protikladem a odrazem. Tmou k mému světlu. Světlem k mé tmě. A vším, co je mezi tím. Nejsem si ale jistá, že bychom dokázali přestát bolest toho být spolu, a zároveň bez sebe. Láska prostě nestačí.

Jde jen o to, že se přece nevzdáš svého světa, jen abys někomu dokázal, že ho máš rád. Lepší je ty dva světy propojit. Tvůj svět se tím zvětší, a ne naopak.