„Na chvíli jsem měl dojem, jestli jsi po mně nevystřelila ty.“
„A co tě dovedlo k závěru, že jsem to já nebyla?“
„Ty by ses trefila.“
Kniha za knihou, stránky, slova, ve vzduchu vůně papíru a prachu, a mně bylo v tu ránu jasné, že se do tohoto místa zamiluju.
Nejsi celý svět, ale jsi všechno, co dělá svět dobrým. Bez tebe by sice můj život dál neexistoval, ale na nic víc by se nezmohl.
Staří Slované věřili, že každý člověk má svou hvězdu, která je jeho strážkyní.
Napsat komentář