„Jak jsi mi to nedávno řekla v zoo? Něco s koláčem?“ zavzpomínal.
„Že jsi jako koláč se smetanou? Vy to neříkáte?“ zeptala se. „Je to poklona. Tam, odkud pocházím, jsou koláče hrozně suché. A smetana je vzácná jako slepičí zuby.“
Ničíš mě, a pak mě líbáš. Zavdáš mi důvod tě nenávidět, a pak důvod tě milovat. Je tohle lež, nebo pravda? Je to trik, nebo ke mně napřahuje ruce tvoje srdce?
Mluv pravdu a vysmívej se ďáblu. Ale co dělat, když pravda, kterou člověk slyší, je naprosto vyloučená?
Jsou situace, kdy jediný způsob, jak zachovat chladnou hlavu, je uříznout si ji a schovat do lednice.
Napsat komentář