I knihy měly srdce, sice trochu jiné než lidské, ale i to jejich se dalo zlomit. Elisabeth už to zažila. Byly to grimoáry, které se odmítaly otevřít, jejich hlasy utichly anebo jim vybledl inkoust a stékal po jejich stránkách jako slzy.
Ale na Halloween se převlíknu za strom a ty půjdeš za lenochoda. Budu tě nosit kolem krku a ty mi budeš ožírat listí.
Žijeme na modré planetě, která krouží kolem ohnivé koule, která leží vedle měsíce, který dovede pohybovat oceány. Jestli je tohle pravda, proč by nemělo být možné cestovat časem?
Každý si z příběhů odnáší jiná ponaučení. Tady mě jedno napadá. Mít srdce je strašné, ale nemít žádné je ještě horší.
Napsat komentář