#letnictenishumbookem Něžná je noc

Jakožto poslední článek, který uzavírá projekt Letní čtení s Humbookem, vám jej nebudu nijak detailně popisovat, neboť jsem si jistá, že jste se o něm dozvěděli z předešlých článků, které pro vás sepsaly Marky a Markét.

Zatímco holky si obě vybraly YA fantasy knížky, já jsem sáhla po druhé vydané knížce v edici CooBoo Classics – a tou, jak jistě víte, je Něžná je noc od Fitzgeralda. Jelikož jsem z holek jediná, která má maturitu ještě před sebou, brala jsem to i jako takovou menší přípravu na to, co mě brzy čeká. Nebudu vám lhát, do knížky se mi dvakrát nechtělo. Nebylo to ani tak kvůli faktu, že je to klasika (ty já mám vlastně dost ráda!), jako spíš kvůli té nehorázné délce knihy. Zatím jsem se totiž osobně setkala spíš s kratšími klasickými díly a navíc to měla být i má premiéra s Fitzgeraldem. Ale čekalo mě milé překvapení – kniha nejenže nebyla vůbec špatná, ale některé dny se mi až stávalo, že jsem se musela donutit knihu zavřít a šetřit si jí na další prázdninové dny. Takže pokud s klasickými autory teprve začínáte, Fitzgeralda a Něžnou je noc vřele doporučuji!

Teď ale tedy k tomu, jak jsem v knize postupovala a jak jsem jí „vylepšovala“. Přestože Knižní štafeta mě vcelku bavila, lepíkování a různé psaní poznámek jsem už znovu dělat nechtěla. U všech knížek jsem se ale nějakým záhadným způsobem sama od sebe (netuším, kde se to ve mně vzalo :D) naučila lámat růžky stránek, které mě nějak zaujmou (většinou citátem). A v tom jsem tedy pokračovala i u Něžná je noc – to byla jediná věc, kterou jsem během čtení dělala, protože jsem se chtěla plně soustředit na děj. Až po samotném dočtení jsem se v ději vracela na mnou vyznačená místa (tady mi právě skvěle posloužily zlámané růžky) a různě tyhle stránky upravovala a hrála si s nimi. Nejčastěji jsem do knížky kreslila hlavní postavy, psala zdobným písmem zajímavé věty a myšlenky a zvýrazňovačem si značila ten zbytek pasáží, které mě něčím zaujaly, naštvaly, dojaly, atd. Zvýrazňovala jsem neonovou žlutou a růžovou – žlutá pro ty pasáže, které ovlivnily děj knihy, růžově ten zbytek.

Nejčastěji jsem do knížky kreslila/psala centropenem, těmi dvěmi barevnými zvýrazňovači, pastelkami a temperami (ty jsem použila pouze na stránky, kde se děj odděloval od ostatních částí – kniha je dělená na 3 části :)). Přestože jsem se nad knihou nakláněla několik dnů, až mě mnohdy bolela záda, neskutečně mě to bavilo – ať už ten samotný děj a příběh, který byl nádherný, tak i to tvoření navrch, které mi knihu příjemně osladilo. Asi se pro mě kreslení do knih nestane zvykem, ale čas od času je to milé zpříjemnění :). A pokud vás baví psát deník, kreslit, nebo jinak tvořit, směle do toho!

předchozí
další
Anna alias Annainword

Věřím, že se můj dopis do Bradavic cestou zatoulal. Věřím, že tam kdesi v Prythianu na mě čeká můj vílák a že jsem ve skutečnosti dcerou hobitů, jen jsem cestou…

více
Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *