Harry Potter book tag

Deset kouzel, deset definic, deset knih. A jen jedno pravidlo – ani jednou nepoužít Harryho Pottera (i když by se hodil do skoro každé kolonky). Při sepisování tagu jsem se místy pořádně zapotila, protože BY TAM HARRY NÁDHERNĚ PASOVAL! Ale musela jsem si poradit jinak a našla jsem další knížky, které do daných kolonek sedí. Díky tomu mám chuť si teď dát několik rereadingů.

Expecto Patronum: Kniha z dětství, která je spojená s dobrými vzpomínkami: Když nemůžu použít Harryho, tak zbývá jediné. Eragon. Jedna z prvních fantasy, co jsem četla. Pamatuju si, že jakmile jsem ji dočetla poprvé, tak jsem se do ní rovnou pustila i podruhé. Celkově jsem ji četla skoro stejně tolikrát, jako Harryho a to je co říct.

Expelliarmus: Kniha, která tě překvapila: Trnitá řeč. Jasně, na knížku jsem se těšila, ale říkala jsem si, že to nebude nic moc extra. Jak jsem se spletla! Grafická stránka je perfektní. Obrázky na okrajích knihy se postupně rozšiřují, až vytváří okolo textu rámeček. A každý příběh je zakončen nádhernou ilustrací. Příběhy samotné jsou taky skvělé, Leigh si vybrala jak mě známé, tak neznámé pohádky a převyprávěla je na pozadí světa Griši. Mou nejoblíbenější je hned ta první.

Prior Incantato: Poslední kniha, kterou jsi četla: Kingdom of Ash, poslední díl Skleněného trůnu. V češtině zatím nevyšel, ale máte se na co těšit. To byla divoká jízda od první do poslední stránky. Pro mě to byl zážitek, posledních 30 % jsem probrečela, a i když jsem nebyla se vším spokojená, tak si kniha vysloužila místo v sekci „dobré zakončení série.“ (Poslední díl Dvoru se tam rozhodně nedostal ????).

Alohomora: Kniha, která ti představila žánr, o němž jsi předtím neuvažovala: Illuminae. Předtím pro mě sci-fi byl žánr, který jsem záměrně přeskakovala, protože mě to přeci nemůže bavit. Pak jsem ale neodolala neskutečnému hypu a dobře jsem udělala. Illumimae je úžasná, překvapivá a originální kniha. Miluju její formu, miluju zápletku, miluju příběh. Miluju to všechno.

Riddikulus: Vtipná kniha: Kulti. Knížka zatím v češtině nevyšla, ale v únoru sledujte knihkupectví, protože tam dorazí tahle pecka. Když jsem ji četla, tak jsem se občas nedokázala zastavit a pochechtávala jsem se jako idiot v metru. To moc knížek nedokáže. Navíc je to hrozně čtivé, a jakmile si od Mariany přečtete jednu knihu, budete muset přečíst všechny ostatní.

Sonorus: Kniha, o které by měl každý vědět: Cinder. Protože to je první knížka, která mi představila svět převyprávění. Marissa je skvělá vypravěčka a dokáže upoutat od začátku do konce. Jakmile s Měsíčními kronikami začnete skončíte až s komiksy o Iko, protože budete potřebovat vědět všechno. Kroniky mixují sci-fi a fantasy a jsou naprosto boží a jestli jste je ještě nečetli, vážně byste měli.

Obliviate: Kniha, nebo spoiler, u kterého by sis přál zapomenout, že jsi kdy četla: Prokleté dítě. Říkáte si, jak to, že to sem dala, když je to Harry Potter? Jednoduše. Já tuhle věc vůbec nepovažuju jako součást série. Nechápu, jak Rowlingová mohla svolit k vydání a ještě se pod to podepsat. Prokleté dítě aneb jak vzít skvělé postavy a naprosto zničit jejich charakter. Kolik stromů se mohlo zachránit, kdyby se tahle věc radši nevydala.

Imperio: Kniha, kterou jsi četla do školy: Petr a Lucie. Já jsem ten typ člověka, co si povinnou četbu na střední celkem užíval. Schválně jsem si vybírala tituly, které mě lákaly a chtěla bych si je přečíst i normálně. Jedním z nich byl i Petr a Lucie. To je útlounká knížečka, kterou jsem měla přečtenou za jedno odpoledne a mile mě překvapila. Pýcha a předsudek to není, ale i tak se mi to celkem líbilo.

Crucio: Kniha, kterou bolelo číst: Pasažérka. Knížka s bezkonkurenční obálkou a nápadem. Jenom škoda, že nebyla využitá ani kapka potenciálu. Táhla se, na začátku se skoro nic nedělo, na konci zase až moc. Při čtení jsem trpěla a přála si, ať už konečně dojdu na konec. Protože i když mě nebavila, tak jsem musela vědět, jak skončí.

Avada Kedavra: Kniha, která by mohla zabít: Temná krása. Viděli jste tu knížku? Ta je skoro stejně široká, jak je dlouhá! Koho by rána touhle cihlou nezabila?

předchozí
další
Markéta alias Mlovesreading

Čtu hodně. Kdekoliv, kdykoliv. Ať už jedu dvě zastávky tramvají, nebo třeba jenom čekám ve frontě. Pokud je tam romantika, nezáleží mi na žánru a nesnáším smutné konce. Miluju krásné…

více
Komentáře