Píšete Storki? Tak tyhle 3 nešvary máte možná na svědomí taky

Martin má na kontě knížku Kaziměsti, skvělou povídku napsal i pro novou appku StoryMe. Natáčí taky podcast Re:kadence, kde se do Storek pěkně opřel. 🙂 Svůj pohled na nešvary při psaní chat fiction sdílel na HumbookStage a protože chceme, aby vaše (i naše) storki byly čím dál lepší, poprosili jsme ho o článek na toto téma. Nuže, čtěte!

Že jste o chat fiction ještě neslyšeli? A co ty příběhy, které se dají číst v mobilu a mají formu konverzací v aplikacích jako Messenger nebo WhatsApp? Jasně, Storki, jsme doma. Storki jsou appka plná příběhů, které se odehrávají skrze krátké zprávy, obrázky a gify, které si mezi sebou postavy posílají. Číst je můžete kdykoliv a kdekoliv, stačí pár ťuknutí.

A kromě čtení je můžete taky sami psát! Zajímalo by vás, jaké zamilované zprávy by si asi psali Ron s Hermionou, kdyby v Bradavicích měli namísto poštovních sov chytré telefony? Mrzí vás, že se od J. K. Rowlingové něčeho podobného asi nedočkáme? Nevadí, napište si takový příběh sami! A vůbec, nebojte se pustit se do děsivých dobrodružství a milostných peripetií se svými vlastními postavami! Fantazii a žánrům se meze nekladou.

A i když to všechno zní úžasně a vy se už určitě nemůžete dočkat záplavy srdíček a taky toho, až se zařadíte po bok publikovaných autorů a autorek, budu vás tu muset zastavit. Při pročítání příběhů v appce jsem si totiž všiml několika nešvarů, které autoři často opakují. Tak se na ně pojďme společně mrknout.

Chat fiction má svoje pravidla

Když jsem se já sám poprvé pustil do psaní příběhu pro Storki, dojel jsem na to, že jsem si vymyslel šest postav, které by spolu měly v rámci jedné konverzace komunikovat po dobu několika měsíců a no… nedopadlo to. V tu chvíli mě napadlo, jestli by třeba nebylo snazší napsat klasický souvislý text a pak ho jenom po odstavcích do aplikace nakopírovat. Viděl jsem to ostatně takto i u spousty dalších autorů storek.

Jasně, snazší by to určitě bylo, ale ve výsledku by se nejednalo o chat fiction, a tudíž by pozbývalo smyslu pro Storki vůbec cokoliv psát. To už bychom se rovnou mohli pustit do psaní knížek nebo povídek (což se vedle psaní storek určitě nebojte vyzkoušet). Chat fiction má svoje pravidla. Příběh je tvořený skrze konverzaci v rámci chatovací aplikace nebo třeba přes SMS zprávy. V tom je jeho kouzlo. A v tom je taky ta výzva.

Přesně tak – výzva. Storki ve svém formátu poskytují autorovi omezení, které se on sám musí naučit tvůrčím způsobem překonat. Jak vykreslit charakter protagonisty? Jak popsat prostředí, ve kterém se nám postavy nacházejí? Jak naznačit plynutí času? V chat fiction na to musíte jít jinak než v případě klasického prozaického textu. A pokud se vám to přece jen nedaří, zkuste se dívat na Storki jako na kreativní cvičení nebo on-line literární dílny, které vás vybičují k tomu dostat ze sebe maximum.

A zase ten pravopis

Tak jo, ruku na srdce, kdo tu tenhle nešvar nečekal? Pokud se pouštíme do vod psaného slova, pravopis přijde na přetřes téměř vždy. A důležitý je i v případě příběhů psaných formou rozhovoru v chatovací aplikaci, což je prostor, ve kterém se na pravopis a gramatiku většinou moc nehledí.

Jasně, všichni děláme v každodenní komunikaci chyby a většinou to nikomu ani nevadí (pokud se tedy nekamarádíte s autorem, redaktorem nebo korektorem, v tom případě ať při vás stojí všichni svatí). Storki ale nejsou místo pro každodenní komunikaci. Ať se nám to líbí nebo ne, jedná se o literární útvar, na který tak bude i pohlíženo.

Nenutím vás ale samozřejmě do memorování šílených pouček o tom, kde se píšou velká písmena a kde přesně má být čárka v souvětí rozpínajícím se přes několik řádků (což jsou věci, se kterými mám dodnes problém já). Ostatně k tomu slouží Internetová jazyková příručka (http://prirucka.ujc.cas.cz/), což je naprosto geniální nástroj, který obsahuje aktualizované informace o veškerých jazykových jevech a který používají všichni autoři, redaktoři a korektoři a vy byste měli taky.

Mluvím tu spíš o tom, že občas není od věci oprášit si vyjmenovaná slova nebo shodu podmětu s přísudkem. Zkrátka základní jevy, které beztak všichni používáme i v té každodenní komunikaci. Ono se to potom lépe čte. A i když je vaším záměrem mít text plný chyb, protože takhle puberťáci (a nejen oni) zkrátka píšou, dejte pozor na to, aby bylo poznat, že to byl záměr. Protože veškerý pravopis se probírá na základní škole. A nikdo z nás asi nechce vypadat, že nedochodil ani základku.

Co se dělá pod peřinou

Hodně jsem přemýšlel, jestli tenhle třetí nešvar vůbec zmiňovat, ale rozhodl jsem se, že musí zaznít. Myslím, že se shodneme na tom, že Storki čtou a píšou zejména slečny spadající co té populární škatulky young adult, ale objevují se i dívky mnohem mladší. Proto mě při čtení příběhů v appce překvapilo, na kolik vyloženě sexuálně explicitních scén se mi podařilo narazit. Dodnes mám do paměti pevně vrytý příběh o mladé dívce a celém hokejovém týmu. A protože bych nerad, aby Storki dopadly jako Wattpad a zaplavila je vlna příběhů o znásilnění, považuji za důležité se o tomhle zmínit.

Aby mě někdo nenařkl z puritánství, musím říct, že proti erotice ve fikci nic nemám, naopak, vítám ji, jen musí být dobře napsaná. A tady narážím na jeden ze dvou problémů, který s postelovými scénami v aplikaci mám. Popsat sex tak, aby nepůsobil nereálně a trapně, je docela umění, i když se to nemusí zdát. A ještě obtížnější to je, pokud autor nebo autorka nemá praktické zkušenosti, které by do textu mohl nebo mohla překlopit. Pokud se o to i přesto pokusí, až na výjimky se dočkáme textů podobných těm, které před pár lety kolovaly po české blogosféře a které se zaměřovaly na vzájemné vztahy členů jedné nejmenované chlapecké kapely.

Tou druhou věcí, která mi na erotice v appce vadí, je její nevhodnost vzhledem k cílové skupině, která Storki používá. Představa, že jedenáctiletá slečna narazí třeba na ten výše zmiňovaný příběh o dívce a hokejovém týmu se mi úplně nelíbí. Proto prosím autoři zvažte, jestli jsou tyto scény pro váš příběh opravdu nezbytné a jestli máte tolik životních zkušeností a řemeslných dovedností na to, abyste je dokázali dobře popsat. A vkusně, prosím vás. Hlavně vkusně.

Tři kroky k mistrovství

Takže si to shrňme – pokud budete respektovat formát platformy, pro kterou tvoříte, oprášíte si pravopis (a třeba dáte vaši storku před publikováním někomu přečíst, protož autor často své vlastní chyby nevidí) a nebudete se zbytečně pouštět do hájemství Padesáti odstínů šedi, uděláte tím radost nejen mně, ale hlavně svým čtenářům. A srdíčka se vašim příběhům jen pohrnou.

Takže hurá do psaní!

Martin Bečan

předchozí
další
Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *