Dřív jsem na lásku koukala jako na nějaké puzzle. Přišlo mi, že na to, aby k sobě dva kousíčky pasovaly, si musí být dostatečně podobné. Teprve vedle tebe mi došlo, že jsme si podobní až moc. Když nás pak spojíš dohromady, vznikne ti úplně stejný tvar, akorát větší. Jenže když k sobě dáš dva hodně odlišné kousky, najednou vytvoříš něco naprosto nového.
„To jsou nestvůry jen na oko,“ řekla. „Opravdové nestvůry vypadají jako ty a já.“
Znám vás dva dny a nechápu, jak můžete existovat v jedné místnosti a nelíbat se. Mám pocit, že sleduju nějakou romantickou komedii.
Jedině já mohu ovlivnit, kým se stanu. A to tak, že budu i nadále dělat přesně to co doposud: usilovně dřít, soustředit se jen a pouze na to, co doopravdy chci, a dřít ještě usilovněji.
Napsat komentář