5 názorů na Mlčící fontány

Madrid, 1957. Španělsko pod nadvládou diktátora Franka zoufale potřebuje peníze, a tak láká turisty a obchodníky. Mezi nimi je i osmnáctiletý syn ropného magnáta Daniel Matheson, který chce skrze čočku fotoaparátu poznat rodnou zemi své matky. Řízením osudu potká mladou Anu, díky níž odhaluje krutou každodenní realitu Španělů, a brzy se sám ocitá v ohrožení. Zvládne ve slunném městě, jehož ulicemi se plíží stíny občanské války, ochránit své milované?

Pokud se nemůžete rozhodnout, zda číst Mlčící fontány, mrkněte na 5 minirecenzí Humbook blogerů. Rozdali jsme jim reading copies a tady jsou jejich doporučení.

1. Zivot.v.knihach

Atmosféra prosluněných uliček Madridu mě pohltila už po prvních pár stránkách. Roztančené Španělky, živelní toreadoři, honosné hotely a drahé obchody. Tvář, kterou země nastavuje světu. Tato vnější vrstva dokonalosti se ale brzy začala odlupovat a odhalovat na duši Španělska šrámy historie. Příběh je napsán tak, že se vás dotýká každou větou, každým slovem. Připadáte si jako jeho živá součást, cítíte s hlavními hrdiny a prožíváte jejich bolesti i radosti. Mnohdy máte pocit, že skutečně chápete, rozumíte postavám i jejich činům, poté ale přijde rána, dobře mířená a zasazená přímo do srdce, která vás přesvědčí o opaku. Pod závojem běžných každodenních událostí jsou v příběhu ukryté ty velké, opravdové problémy, mnohem hlubší, než je na první pohled patrné. Knížka mi vyrazila dech, byla jsem ohromená způsobem, jakým ke čtenáři promlouvá, jemně a nenápadně si nitkami omotává vaše city, s nimiž pak hraje loutkové divadlo. A když se pak zatáhne opona, ucítíte, jak se vám v koutku oka sbíhají slzy, alespoň já jsem je tam cítila.

2. Flossielex

Mlčící fontány je neskutečně silná, dojemná a emočně vyčerpávající kniha, která za to ale opravdu stojí. Atmosféra padesátých let ve Španělsku mě úplně pohltila. Už od samotného začátku to je velice čtivé, zajímavé, strhující. Krátké kapitoly vás pobízejí, aby jste četli dál a dál. Hltala jsem stránky a nebyla jsem schopná se odtrhnout. Příběh Any a její rodiny mě několikrát dohnal k slzám a Danielovo odhodlání a smýšlení zase k úsměvu přes celý obličej. U některých částí se zkrátka nešlo neculit. Vztah mezi hlavními protagonisty byl naprosto nádherně vystavěný i přesto, že to není to hlavní, co si z této knihy máte odnést. Hlavním tématem je historie Španělska a to jak se autorce toto nelehké téma povedlo zpracovat je naprosto neuvěřitelné. Myslím si, že právě díky tomu jak to autorka velice příjemně a nenásilně podala si z této knihy odnesete nejen silný zážitek, ale i spoustu nových poznatků. S klidným srdcem můžu říct, že to byla jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy četla!

3. Bookadla

Mlčící fontány je kniha, která své čtenáře vtáhne do každodenního života ve Španělsku a k tomu je mimoděk poučí o jeho historii. Autorka mi naservírovala dvě mladé sympatické hlavní postavy a jejich rodiny, se kterými jsem prožila jedno Madridské léto. Léto, které je zlomové, které značí chvíli, kdy už nikdy nic nebude v jejich životech jako dřív. Na příběhu mě oslovily především vedlejší dějové linky, které pocitově dotváří atmosféru a díky nim jsem události opravdu prožívala s postavami. Nejsem milovníkem romantických scén v knihách, ale s čistým svědomím můžu říct, že v Mlčících fontánách se autorce podařilo najít rovnováhu mezi přeslazeným kýčem a nepřirozenou odtažitostí. Nenechte se odradit počtem stran a věřte mi, že na to abyste s postavami byli (stejně jako já) jako „jeden muž“, je potřeba si s nimi doslova prožít kus života. Na posledních sedmdesáti stranách nebudete skoro ani dýchat, srdce se bude pokoušet vyskočit z těla a pokud nejste z ledu, ukápne slza.

4. Bookholik_denisa

Mlčící fontány přiblíží čtenáři součást španělské historie, o kterém se moc nemluví, a to i kvůli tomu, že bývá ve stínu dění v Německu či Itálii, ale které i do teď ve Španělsku víří emoce. Autorka tady krásně dokázala vylíčit atmosféru Madridu za diktátora Franca na příbězích mladých lidí, jejichž charaktery rozhodně nebyli fádní. V každém z nich jsem dokázala najít kousek sebe a každý z nich ukázal jinou stránku toho, jak se člověk chová, myslí, cítí nebo přemýšlí, pokud je jeho svoboda potlačovaná. Madridské prostředí bylo okouzlující a ještě větší pocit reálnosti tomu dodaly ponechané fráze ve španělštině. Spisovatelka dokázala vše velmi dobře vybalancovat a s tou trochou romantiky to je tak akorát historické, ale zároveň čtivé a lidské. A myslím, že za tu dlouhou rešerši pro historickou přesnost, si tohle zaslouží být ta jedna kniha, kterou by jste tenhle rok neměli minout.

5. Bookymay

Mlčící fontány autorky Ruty Sepetys, to jo záře madridského slunce a stín chudoby, hotel plný luxusu a předměstí topící se v bídě, svoboda slova a strach z vlastního hlasu. Příběh Daniela, mladíka z Texasu, vidícího svět kolem sebe skrze čočku foťáku a Any, španělské pokojské, žijící v neustálém strachu a touze po vlastním štěstí, si mě získal hned od první stránky a ještě teď jsem se z jeho zajetí nevymanila. Čistá, nevinná zamilovanost střetávající se s krutostí režimu padesátých let ve vás rozpoutá bouři emocí a nenechá oko suché. Ruta Sepetys ve svém nejnovějším díle odhaluje další část přehlížené historie s takovou pokorou, že to až trhá za srdce. Ať už v knize hledáte odpovědi, pohlcující atmosféru, lidské postavy, nádherný jazyk, přímo vybízející k podtrhávání anebo všechno dohromady, nebudete zklamaní. Protože pokud si některá kniha zaslouží značku HumbookTip, jsou to Mlčící fontány.