V hrdinských příbězích je vždy jasně dáno, kdo je dobrý a kdo špatný. Dobro nakonec porazí zlo. Vždycky a bez výjimky. Nikdo nepřemýšlí nad tím, jestli má hrdina skutečně dobré srdce, nebo zda třeba nevybíjí velice vzácné druhy kvůli záchraně jediné princezny, která si ho ve výsledku kvůli neurozenému původu ani nevezme. A pak se lidé ptají, kam vlastně zmizeli draci.
„Víš ty co? Myslím, že ses mi líbil víc, když jsi neměl sílu mluvit.“
„Takže jsem se ti líbil?“
„To jsem neřekla.“
„Přesně to jsi řekla.“
„Jak se může člověk s vašimi impozantními znalostmi ptát, jak se pere prádlo?“
Elias se chytil za kořen nosu a zhluboka se nadechl. „Milá slečno Ettingsová,“ řekl pomalu, „stojíte ve vikomtově zahradě jen ve spodním prádle a perete si šaty ve fontáně. Copak opravdu nechápete podivnost svého jednání?“
Nikdy nezapomenete tvář člověka, který byl vaší poslední nadějí.
Napsat komentář